Vila Tugendhat, kterou navrhl a postavil v Brně světově proslulý architekt Ludwig Mies van der Rohe v letech 1928 až 1930, patří k nejdůležitějším stavbám evropské moderny. V roce 2001 ji UNESCO vyhlásilo součástí světového kulturního dědictví.
Zvláštní kouzlo této monografie spočívá v prvním zveřejnění mnoha fotografií z archivu rodiny Tugendhatovy. Tyto snímky ukazují obydlený dům a spojení architektury s přírodou, jak je geniální architekt zamýšlel, z nezvyklého pohledu.
Tím dalším, co činí tuto publikaci vpravdě unikátní, jsou experimentální umělecké barevné fotografie domu i rodiny, pocházející z 30. let, jejichž zachování lze považovat za senzaci. Jejich autorem je stavitel vily a průkopník této techniky Fritz Tugendhat.
Daniela Hammer-Tugendhatová, profesorka dějin umění a nejmladší dcera stavebníků vily, klade tehdy bouřlivě diskutovanou otázku „Lze ve vile Tugendhat bydlet?“ do kontextu s fotografiemi, všemi dostupnými vyjádřeními svých rodičů k této diskusi i vzpomínkami vychovatelky Tugendhatových dětí, Ireny Kalkofenové, a tím vzniká nový kulturněhistorický pohled.
Wolf Tegethoff představuje na příkladu domu Tugendhatových bytový koncept moderny a kriticky nahlíží napínavý diskurs o vztahu zadavatele a architekta. Na základě průzkumu zachovaných plánů autor přesně zrekonstruoval stavební dějiny vily Tugendhat.
Ivo Hammer dokumentuje pohnuté dějiny domu od emigrace jeho obyvatel až po ukončení památkové obnovy v roce 2012. Díky použití podrobné a novátorské metody – vědeckého konzervátorského průzkumu – dochází autor k fascinujícím výsledkům ozřejmujícím význam materiality stavby a její estetiky.
Kniha obsahuje CD se snímky z rodinného archivu, které nebyly nikdy zveřejněny, další doplňující fotografie a dokumentaci vědeckého konzervátorského průzkumu.
